Už C.G. Jung mluvil o manifestaci vnitřního konfliktu. Pokud tedy nedojde k souladu vnitřních obsahů a nastane tzv. konflikt, je vše manifestováno ve vnější realitě. Dochází k tomu proto, aby měl dotyčný možnost celý konflikt uvidět a uvést do souladu se vším co k danému konfliktu náleží. Tzn. prožití si všech emocí spojených s událostí a uvědomění si celé zprávy z ní.
Ve výsledku vše, co nejsme schopni uvidět u sebe, v sobě, vidíme venku. Vždy to na sebe bere takovou podobu, že je těžké uvěřit tomu, že je to náš vlastní obraz. Obraz našich myšlenek, postojů a přesvědčeni.
Týká se to nejen odrazu v druhých, ale i situací, do kterých se vrháme a neuvědomujeme si, že si vše vlastně tvoříme sami a vše se nám děje právě na základě našich vnitřních obsahů.
Například pokud budu přesvědčen, že celý svět je plný blbců, budu na blbce neustále narážet a vcházet s nimi do konfliktu, protože uvnitř sebe nemám přijatou rovinu toho, že i já sám jsem blbcem. Zdá se to možná přehnané tvrzení, ale věřte, že ve všech je kus blbce stejně jako kus chytráka. Jsem vším.
Když tyto hry prohlédneme, uvidíme ten manifestující se konflikt v sobě v realitě a tou genialitou jsem vždy ohromena. Proces prozření není snadný. Bolí a teče i mnoho slz. Mnohdy se neobejde i bez fyzické bolesti.
ALE TA ÚLEVA POTOM.
Ta odměna a pochopení toho všeho. To, že to, jak to má druhý je vlastně odrazem toho, jak to mám já. Ten soucit sama se sebou, s druhým je prostě jedním slovem léčení. Láska.
A.I.@