MOJE ZMĚNA JMÉNA… začalo to změnou jména?

Sdílejte:

… je krásné pozorovat reakce mého okolí na moji změnu jména z Andrea na Isabellu. :-) Někteří na to reagují otázkami co mě k tomu vedlo, někdo to přijme s Láskou jako fakt a tím vnímám jeho toleranci a respekt k sobě i k ostatním, další to okomentuje slovy co je to za „kravinu“, ať už s úsměvem nebo nechápajícím kroucením hlavou. Reakce jsou různé. 

Proč to vlastně ale píšu? Uvědomila jsem si, že i kdybych si změnila jméno pětkrát do roka, tak je to moje rozhodnutí a uvědomění si, že prostě MŮŽU, je nesmírně osvobozující. Uvědomění si, že nejsem v zajetí hodnocení druhými, že zůstávám pevná a věrná svému názoru, respektuji svoje potřeby a reaguji na ně změnou čehokoliv. Pokud jsou lidé schopni respektovat sami sebe ve všem co je utváří, přistupují s respektem i k lidem ve svém okolí a tím se z nás všech stávají charakterní lidé, kteří nemají potřebu sebe sama vyzdvihovat tím, že zesměšní druhého. Nemají potřebu hodnotit činy nebo reakce druhých, ať už je jakékoliv. Nikdo nemá právo hodnotit, posuzovat ani odsuzovat druhého. Nezná souvislosti jejich činů, a proto  nemá právo nic komentovat, ani v duchu, ani nahlas.

Včerejší návštěva sauny a povídání s kamarádem, mě jen utvrdilo v tom, že není vše takové, jak se na první pohled či sluch zdá. K tomuto zamyšlení mě vedla nedávná osobní zkušenost.

Rozhovor s mým  přítelem na téma život a hodnocení mého emotivního rozhovoru s otcem po telefonu. Moje filozofické úvahy o životě, které ovlivnila nejen moje osobní zkušenost, ale i  moje studium lidského chování, emocí a všeho co vede lidi k tomu, proč se chovají tak, jak se chovají (motivem byly moje vlastní reakce, ale to je pro jiný článek.) se mísily s úvahami či názory mého přítele, které mají základ v jeho životních zkušenostech a v jeho postojích v životě. Důležité je možná říci, že tento přítel byl před pěti lety mým nadřízeným, tudíž zná mé staré já, které bylo jedna velká emoce- reakce a toto moje chování vedlo k  „vyhazovu“. Další okolnosti této staré události teď nejsou podstatné. Výsledkem bych jednoduše odchod z práce a můj život se začal ubírat jiným, VĚDOMÝM směrem.

Proto jeho vidění mě, je stále v zajetí jeho zkušenosti s mojí osobou a člověk tak není schopen odprostit se od minulosti a ta ho ovlivňuje právě v posuzování a hodnocení všeho, co se odehrává v přítomném okamžiku.

 Tímto nahlédnutím jsem začala více pozorovat, do jaké míry jsem já ještě v zajetí své minulosti, která mi brání vidět věci doopravdy takové, jaké jsou teď. Do života si přitahujeme takové lidi a takové situace, které nám mají pomoci nahlédnout na vše, co nám brání žít podle svého. Ukazují nám, v čem nejednáme sami za sebe, ale v čem jsme nevědomě ovlivňovány. A co vše nás vlastně  nevědomě ovlivňuje? 

Začalo to už u maminky v bříšku, kdy jsme vnímali vše, co prožívala naše maminka. Do naší genetické výbavy se otiskovaly její prožívané emoce. Ty příjemné i ty nepříjemné. Vše jde pak dál v souvislostech, které mají za následek naše chování v dospělosti. Všemi těmito otisky, které ovlivní vývoj plodu (zpomalí nebo úplně zastaví)  na fyzické (zralost a funkce orgánů)  i duševní úrovni (postoje, charakterové vlastnosti, sebe hodnota, atd.)  vede k naprogramovanému chování a k projevům na fyzickém těle ať už nemocemi nebo genetickými vadami. Dále nás pak ovlivňuje výchova. Rodičovská, školní, i sama společnost má neméně důležitý vliv na naši osobnost. Když si uvědomíme, že pokud základem, stavebním kamenem byla již zmíněná porucha ve vývoji v prenatálním obdobím a výchova nebyla zrovna ukázková, myšleno taková, která by podporovala zdravý vývoj jedince, máme zaděláno na dost problematické prožívání života okořeněné vlastním omezováním, které považujeme za omezování druhými, neschopností se rozhodovat, neumíme se vyjadřovat, říci svůj názor a ten si obhájit, neznáme své hranice, sebe hodnota je pro nás cizí slovo a uspokojování  našich potřeb si vynucujeme u druhých. K tomu všemu nám naše další negativní životní zkušenosti překryjí zdravé vnímání sebe sama i okolního světa a jsme v
začarovaném kruhu, kdy se ptáme, proč se to vše děje zrovna mně? Nemoci, úrazy, opakované situace jako přes kopírák, stále stejní partneři co nás neuspokojují, práce co nás nebaví a tak dále….

Jak z toho všeho ven? Pokud jste se v tom alespoň trochu našli, tak nezoufejte. Pomoc existuje. Způsobů a metod jak z toho,  je spousta. Důležité je jen jediné. ROZHODNOUT SE, že to chcete změnit. A znovu použiji slovo, které jsem použila na začátku článku. Uvědomte si, že to změnit MŮŽETE!

Já vyzkoušela mnoho technik a postupů a nejvíce mě oslovila Metamorfní technika a později PSYCH-K. Jejich jednoDUCHost, jemnost a hloubka mi učarovaly natolik, že jsem si je chtěla osvojit, abych s nimi mohla pomáhat všem, stejně tak jako jsem pomohla sama sobě žít život, jaký si zasloužím.

I vy si zasloužíte život žít. Ten SVŮJ .

Krásny dny a hodně správných rozhodnutí.

Andrea Isabella @

CO NÁS ČEKÁ V ROCE 2024

Modrý fotka sukulentu kosmetika a péče o pleť post na facebook (4)

Bližší informace k akcím

K tématům jednotlivých přednášek tudy:  15.2.2024   7.3.2024   11.4.2024    9.5.2024  

Na přednášku 11.4. bude navazovat Kurz metamorfní techniky na který vás srdečně zvu a stejně tak na transformační Týdenní pobyt „Terapie na cestě“ v Itálii. Bude to jízda :-)

Registrace a rezervace na online@zivotjakoduha.com nebo na tel. číslech 608 924 878 

Registrace