Podvědomí k nám promlouvá skrze sny
Opět se mi zdál sen. Tedy vlastně jako každou noc, ale ne vždy jsou pro mě všechny sny tak srozumitelné, abych v nich přečetla zprávu.
Z dnešního snu, co jsem zachytila byl obraz, kdy jsem něco hledala v bytě, kde jsem vyrůstala. Předmět, který jsem hledala byl symbolem uspokojení. Hledala jsem na mnoha místech a na jednom místě jsem nacházela samé nalamované obrázky vodovými barvami od svého mladšího bratra. Opravdu jich byla velká spousta a já se divila, že si je mamka schovává a že vůbec takovou dobu, vždyť už je mu 23…. A v tom jsem si sama v tom snu říkala, “ no hlavně, že můj obrázek tenkrát vyhodila“. Pamatuji si to do dnes a často se mi tato vzpomínka vracela, než jsem pochopila proč.
To bylo klíčové pro mé pochopení se podívat na hodnotu své práce.
Tenkrát jsem opravdu našla svůj obrázek v koši. A pamatuju si ten pocit úplně přesně. Vzpomínám si, že jsem jí to i řekla a odbyla mě slovy, že se to nějak přimotalo….ten pocit, že to není pravda ve mně zůstal. Pro ni to nebylo v té chvíli důležité, ale v dítěti to utváří sebeobraz své hodnoty.
A teď to vezmu z druhé strany mého momentálního života.
Již dávno nejsem zaměstnanec a pracuji sama na sebe už pěknou řádku let.
Přesto, že ve vědomí vím, že má práce má hodnotu, (jinak bych už svou práci neměla :-)) tak mé podvědomí má jinou informaci a to vzpomínku a s ní spojenou emoci, POCIT NEDOCENĚNÍ. (která se mi v životě propisovala v mnoha rovinách).
Z toho pocitu plynou další přesvědčení, jako je závislost na pochvale a uznání, neustálé očekávání, že se mi jí dostane, neboť jako malá jsem na ní čekala a našla jí v koši… a i když ji pak člověk dostane, tak jaksi propadne, protože ji neumí přijmout, neboť nám chybí tato prvotní zkušenost a v našich buňkách tím pádem chybí její otisk. A místo tohoto otisku je tam otisk toho, že má práce nemá hodnotu.
Ten pocit jakési uvolněnosti a klidu po balancu byl znatelný a jakoby zmizelo něco co jsem vnímala jako něco, co „tam“ nepatří.
A teď přijde na řadu přepis této informace, tohoto přesvědčení, že MÁ PRÁCE NEMÁ ŽÁDNOU HODNOTU.
A tak jsem jí pomocí PSYCH-K přepsala na: HLUBOCE VĚŘÍM, ŽE MÁ PRÁCE MÁ VELKOU HODNOTU.
V dnešní době se hodnota skloňuje v mnoha pádech. Hodnota života, hodnota našeho času, hodnota sebe sama. Způsobů, jak vyjadřujeme hodnotu je spousta. Jedním z nich jsou peníze. Hodnota naší práce je určována výší naší výplaty.
A hned si můžete položit otázky typu:
Jsou pro mě peníze dobrem nebo zlem?
Jaký mám vztah k penězům?
Jak o nich mluvím? Jako o něčem, co mi chybí a lamentuju věčně nad tím, že všichni chtějí peníze…nebo je vnímám jako energii, způsob, kterým získávám to, co potřebuji a je to tak v pořádku?
Tato přesvědčení, jak smýšlíme o penězích nyní jsou v našich buňkách z doby, kdy jsme si utvářeli představu o světě. O tom, jak to v něm chodí. A vnímání hodnoty peněz i nás samých jsme si osvojili díky našim zkušenostem v minulosti a od těch, kteří formovali naši osobnost.
Často o sobě smýšlíme, že nejsme dost. Že toho děláme málo a že to nemá cenu. A tak děláme stále víc až jsme vyčerpaní a stejně nám to spokojenost nepřinese.
Říká se, že 5 nejbližších lidí formuje naši osobu, a to pak určuje, jak uvidíme nejen sebe, ale i svět.
Takto si můžete pokládat další otázky na vnímání hodnoty svého života. Svou sebe hodnotu či jak nakládám se svým časem?
Je toho mnoho, co je v našich buňkách již „dáno“, ale zde vidíte popis toho odkud to pramení a jak se to dá změnit.
A propis změny tohoto jednoho nastavení má mnohem větší dopad, než se na první pohled zdá.
Každodenní situace nám ukazují, jak nás naše podvědomí ovládá a pokud se divíme, že se nám opakuje stále dokola ta samá věc, tak víte, že je potřeba změnit něco v našem podvědomí a v tom vám může pomoci PSYCH-K.
Více o PSYCH-K
A.I.@